Co to je rodinná politika?

Rodinná politika na osvětlenou....zajímavý článek: https://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2260179&als[nm]=2260358 

1.1.     Aktuální opatření spadající do rámce pro-rodinné politiky (od 1. ledna 2009)

Autor: Janovská Martina, 2009, BP - Alternativní pracovní úvazky jako nástroj politiky zaměstnanosti a sladění rodiného a profesního života.....         

            Na začátku nového tisíciletí začala sociálně-politická opatření, která ve větší míře ovlivňují procesy spojené s integrací ČR do EU a vztahují se k rodičovství a slaďování práce a rodiny. Pod tlakem přístupových jednání a harmonizačních procesů byla např. transportována legislativa EU do české legislativy a dále byly vytvořeny instituce pro implementaci politik genderové rovnosti, jak uvádí Hašková (2005).

            Lze konstatovat, že ESF významně přispělo ke změně politik některých členských států směrem ke genderové rovnosti a tím i ke zlepšení postavení žen na trhu práce.

            V příručce nazvané Průvodce sociálním systémem v roce 2009 (2008, s. 1) se dozvídáme, že změny platné od 1. ledna 2009 jsou navazující na předchozí již zrealizované změny (platné od 1. ledna 2008). Přímo rodin s dětmi se dotýká zvýšení nemocenské a peněžité pomoci v mateřství[1] (PPM). Výše příjmu, pokud se zaměříme na rodiče malých dětí, ovlivňuje dávky peněžité pomoci v mateřství[2]. V oblasti nemocenského pojištění je cílem snížit neodůvodněnou pracovní neschopnost. Česká populace na rozdíl od populace evropské, je výrazněji nemocnější, což nelze vysvětlit jinak, než jako neodůvodněné pobírání dávek nemocenského pojištění. Zabezpečen přitom musí být každý, kdo platí nemocenské pojištění a z důvodu nemoci, těhotenství nebo mateřství nemůže pracovat. Dávky nemocenského pojištění, proto budou nyní poskytovány přiměřeněji a spravedlivěji vzhledem k výši příjmu. U ošetřovného je nově umožněno vystřídat se v péči o ošetřovanou osobu. Ošetřovné lze přiznat při splnění podmínek postupně dvěma osobám. Ošetřující rodiče se mohou během jednoho případu ošetřovaní svého dítěte vystřídat pouze jednou. Tak lze lépe rozložit nepřítomnost rodičů v zaměstnání na oba rodiče. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nepřinesl nový zákon žádné podstatné změny.

            „Jasná pravidla dostává i aktivní politika zaměstnanosti (APZ), zaměřená především na znevýhodněné občany, mezi které rodiče patří. Rychlé začlenění do trhu práce a nesetrvání v systému sociální ochrany, se musí stát pro všechny občany jednoznačnou výhodou. (MPSV, 2008) [3].“

1.2.     Finanční podpora rodin

            Finanční zajištění rodiny slouží jako přímá podpora k zajištění kompenzace nákladů vznikajících v důsledku přítomnosti dětí v rodině. Z celého souboru dávek zde rozebereme ty nejdůležitější pro rodiče: rodičovský příspěvek a porodné.

            Dosavadní soustředění pro-rodinných opatření finančního rázu do pilíře státní sociální podpory v rámci systému sociálního zabezpečení je postupně transformováno ve prospěch daňových opatření. Právě tato nepřímá finanční podpora rodin formou úlev na daních, snižuje závislost rodin na systému sociálního zabezpečení. Výše daňové podpory by neměla být závislá na příjmové situaci, neboť se jedná o nástroj subsidiarity[4] výdělečně činných bezdětných rodin s rodinami, které děti mají. Toto je investice do budoucna pro celou společnost.

1.2.1.   Rodičovský příspěvek – přímá finanční podpora

            Pozor na záměnu ke které často dochází, kdy jsou slučovány dvě odlišné věci a kde rodiče často chybují. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory. Rodičovská dovolená je omluvenkou zaměstnance k zaměstnavateli, aby vám po dobu tří let poskytl neplacené náhradní volno pro zákonem uznatelnou osobní překážku ve vykonávání práce. Zaměstnavatel je povinen pracovní místo tři roky držet, rodič má jistotu návratu do zaměstnání.

            Nárok na vyplacení této dávky má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Vyplácení není závislé na výši příjmů rodiče. Rodič je pouze povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou po dobu své výdělečné činnosti. Nárok na rodičovský příspěvek (z hlediska podmínky celodenní řádné péče) nezaniká, jestliže dítě mladší 3 roků navštěvuje jesle (mateřskou školu apod.) nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci, přičemž nezáleží na délce pobytu v daném předškolním zařízení v daném dni. Také nezaniká nárok, pokud dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje mateřskou školu (nebo jiné předškolní zařízení) v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, nebo nejvýše 5 kalendářních dnů, přičemž tyto dvě možnosti nelze v jednom kalendářním měsíci kombinovat.

Výše rodičovského příspěvku je stanovena ve třech výměrách:
1)        11.400,-         Kč       -           ve        zvýšené         výměře
2)        7.600,-           Kč       -           v          základní        výměře
3)        3.800,-           Kč       -           ve        snížené         výměře

            Rodič může zvolit z tří forem čerpání rodičovského příspěvku: při rychlejším čerpání se ve zvýšené výměře pobírá 11.400,- Kč měsíčně, avšak maximálně do 2 let věku dítěte. Druhou formou je klasické čerpání v základní výměře 7.600,- Kč, avšak maximálně do 3 let věku dítěte.  Poslední pomalejší čerpání, rodič čerpá rodičovský příspěvek v základní výměře 7.600,- Kč do 21 měsíců věku dítěte a následně ve snížené výměře 3.800,- Kč do 4 let věku dítěte. Volbu formy čerpání rodičovského příspěvku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, co již bylo o způsobu čerpání rozhodnuto.

1.2.2.   Porodné – přímá finanční podpora

            „Jednorázovou dávkou, která přispívá (zpravidla) matce na náklady související s narozením dítěte, je porodné. Od dubna 2006 došlo ke změně parametrů při jeho výpočtu a částka porodného se oproti minulým letům zhruba zdvojnásobila. Při narození jednoho dítěte se ženě vyplácelo 17 500Kč, při narození dvojčat až 52 500 Kč. Změny spojené se stabilizací veřejných financí však tuto progresivitu od ledna 2008 zrušily a určily jednotnou částku porodného 13 000 Kč na každé narozené dítě (Höhne, 2008, s. 14).“

1.2.3.   Daňová zvýhodnění a slevy pro rodiny s nezletilými dětmi –      nepřímá finanční podpora

            Daňová zvýhodnění jsou základem finanční podpory rodiny. Je nutné připomenout, že společné zdanění manželů jako výhodná finanční podpora bylo zrušeno a poslední mohlo být uplatněno za rok 2008.

            V rámci II. fáze reformy veřejných financí od roku 2006 mají rodiče (jeden z nich) nárok uplatnit daňové zvýhodnění (přímý odpočet z daně), místo dosavadní odčitatelné položky ze základu daně na vyživované dítě, s podmínkou, že žijí ve společné domácnosti. Nezdanitelné části základu daně je možné uplatnit na manžela/ku, který zůstal na rodičovské dovolené a příjem má jen do 24.840,- Kč.

            Sleva i bonus na dani jsou poskytovány plošně, vždy pouze jednomu z pracujících rodičů, bez ohledu na výši příjmu ve výši 890,- Kč měsíčně a ročně 10.680,- Kč na každé z dětí v domácnosti. Občan mající dvě děti zaplatí na dani z příjmu fyzických osob každý měsíc o 1.780 Kč méně než bezdětní občané. Na daňové zvýhodnění má potom nárok každá rodina bez ohledu na finanční situaci. Dalším diskutabilním rysem tohoto opatření je nezohlednění věku dítěte, a tedy jeho rostoucí materiální potřeby, případně jeho pořadí v rodině.

            „Další úpravou prošly i daňové sazby, neboť první dvě se snížily z 15% na 12% a z 20% na 19%. Zároveň se mírně rozšířilo pásmo, ve kterém se daní podle nižší sazby. O dva roky později však začíná platit tzv. rovná daň, tedy jednotná daň na úrovni 15% ovšem ze základu, který tvoří hrubá mzda spolu s odvody pojistného placeného zaměstnavatelem (Höhne, 2008, s. 15-16).“      

            Finanční podpora rodin ze strany státu je v Česku nadprůměrná (sleva na dani, případně daňový bonus). Podpora je směřována na výdělečně činné rodiče, kteří se snaží zajistit své děti vlastními silami a nespoléhají pouze na pomoc státu. V případě osob nevýdělečně činných přebírá funkci zajištění životního minima na vyživované dítě pilíř sociální péče v systému sociálního zabezpečení.

1.3.     Nefinanční aktivity k podpoře rodiny v rámci sociálního zabezpečení

            Z pohledu MPSV lze v rodinné politice rozlišit tři typy aktivit zaměřených na podporu rodiny[5].

1)    Sociální služby

            Jsou zaměřeny na prevenci sociálního vyloučení rodiny ze společnosti. Zahrnují poradenství a služby sociální péče.

2)    Služby na podporu rodiny

            Mají preventivní a podpůrný charakter, jejich účelem je podporovat rodiny v péči o děti při slaďování práce a rodiny.

·         Komerčně poskytované služby: hlídání dětí do tří let věku[6]

 a nad tři roky věku[7] nerodičovskou osobou. Mateřské školy provozované soukromými subjekty. Dále pomoc s vedením domácnosti (jedná se o živnost č. 122 – poskytování služeb pro rodinu).

·         Nekomerčně poskytované služby: (jesle a mateřské školky zřizované obcemi a státem), mateřská centra – bezplatná sdružení rodičů a jiné aktivity pro rodiny a děti, poradenství v oblasti slučitelnosti rodiny a kariéry.

3)    Činnosti v rámci sociálně-právní ochrany dětí: preventivní a poradenská činnost v této problematice a zřizovaní zařízení sloužící pro tento účel.